Stav ovzduší, vývoj znečišťování ovzduší  

Zákon o ochraně ovzduší rozlišuje přípustnou úroveň znečištění a přípustnou úroveň znečišťování.    

Přípustná úroveň znečištění je dána imisními limity a přípustné četnosti jejich překročení jsou uvedeny v příloze č. 1 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší.

Imisní limity jsou vyhlášeny pro ochranu zdraví lidí pro znečišťující látky:

• SO2, NO2, CO, benzen, olovo a částice PM10 a PM2,5,    troposférický ozon;  
• limity pro celkový obsah znečišťující látky v částicích PM10: As, Cd, Ni,  benzo(a)pyrenu; a pro ochranu ekosystémů a vegetace pro znečišťující látky:
• SO2, NOx,
• troposférický ozon.

Imisní limity jsou závazné pro orgány ochrany ovzduší při výkonu jejich působnosti podle zákona o ochraně ovzduší.

Přípustná úroveň znečišťování je určena emisními limity, emisními stropy, technickými podmínkami provozu zdroje a přípustnou tmavostí kouře a je závazná pro provozovatele stacionárních zdrojů znečišťování.

Přípustná úroveň znečištění

Aktuální stav znečištění a rozptylové podmínky, možné vyhlášení smogové situace -  zdroj: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

Aktuální stav ovzduší je zveřejněn na webových stránkách ČHMÚ http://portal.chmi.cz/ v sekci ovzduší. Kliknutím na měřící stanici s automatizovaným měřícím programem lze zjistit aktuální stav znečištění ovzduší.  

Měřící stanice na území kraje

Vysvětlivky: zdroj ČHMÚ

Typ stanice: Dopravní -T,  Pozaďová - B;

Typ oblasti: Městská - U, Předměstská - S, Venkovská - R;

Charakteristika oblasti: Obytná - R,  Přírodní - N, Obytná/obchodní - RC, Podkategorie pozaďových venkovských stanic: Regionální - REG,   

měřicí program: A – automatizovaný, D – měření pasivními dosimetry, M – manuální, P – měření polycyklických aromatických uhlovodíků, 0 – měření těžkých kovů (TK) v PM 10 ;

Hodnocení úrovně znečištění

Na území Jihočeského kraje jsou dodržovány platné imisní limity pro oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxid uhelnatý, benzen, olovo, arsen, kadmium a nikl a roční imisní limit pro suspendované částice PM10 a PM2,5.  

Na území Jihočeského kraje není lokálně dodržován platný 24hodinový imisní limit pro ochranu zdraví lidí pro suspendované částice frakce PM10 (dopravou silně ovlivněné lokality).

Lokálně není dodržen taktéž roční imisní limit benzo(a)pyrenu, překročení imisního limitu je soustředěno do území měst a obcí a souvisí s kombinací vlivů vytápění obytné zástavby (lokální topeniště) a intenzitou dopravy. Imisní limit benzo(a)pyrenu není dodržován zejména na území ORP Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Milevsko, Písek, Soběslav, Strakonice, Tábor, Třeboň, Týn nad Vltavou a Vodňany.

Výsledky imisního monitoringu a oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší v r. 2016

Na území JčK byl překročen imisní limit pro B(a)P na

2 stanicích imisního monitoringu (Č. Budějovice, ulice Třešňová a Antala Staška). Ostatní imisní limity nebyly na všech stanicích v kraji překročeny.  

Ucelenou informaci o kvalitě ovzduší na území kraje v roce 2016 udává přiložená mapka oblastí s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví lidí (výsledek modelování znečištění ovzduší – zdroj: ČHMÚ).  

Dle tohoto vymezení došlo v roce 2016 na celkem 2,0 % území kraje k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro alespoň jednu znečišťující látku. Jde o lokality větších sídel a významných silničních koridorů.  

Přípustná úroveň znečišťování

Roční bilance emisí hlavních znečišťujících látek v letech 2003-2010-2015:  

Legenda k tabulce: TZL  tuhé znečišťující látky       SO 2      oxid siřičitý       NO X      oxidy dusíku                                  VOC  těkavé organické látky      CO oxid uhličitý NH 3     amoniak    

Hodnocení úrovně znečišťování

U všech hlavních znečišťujících látek je od r. 2003 patrný významný pokles v ročních produkcích emisí, k mírné stagnaci  dochází pouze u VOC.

Lokální topeniště (vytápění domácností) jsou majoritním zdrojem emisí tuhých látek i suspendovaných částic PM10  a PM2,5, druhým nejvýznamnějším zdrojem je doprava. Emise z vytápění domácností závisí především na charakteru topné sezóny. Lze konstatovat, že dva roky s odlišnými klimatickými podmínkami mohou vychýlit emisní bilanci z vytápění domácností o 10 – 20 % v závislosti na druhu emisí. Odhadovaný podíl na celkových emisích v celorepublikovém průměru v r. 2016 činil: u PM10  36,4% a u PM2,5  54,5%.

Vývoj emisí SO2 a NOx je ovlivněn především zdroji REZZO 1 a 2, které tvoří více než 70 % emisí stacionárních zdrojů. Na emisích TZL se ve skupině stacionárních zdrojů podílí vedle vytápění domácností rovněž těžba a úprava nerostných surovin.

Snižování emisí SO2 a NOx lze přičíst navyšujícímu se podílu spalované biomasy a s tím související nižší spotřebě uhlí a instalovanému odsíření a denitrifikaci spalin především u tepláren v Plané nad Lužnicí, Českých Budějovicích, Strakonicích, Písku a Táboře.  

Vytápění domácností a doprava má také hlavní podíl na emisích CO a částečně také VOC.   

Významnou znečišťující látkou je benzo(a)pyren - vybraný zástupce tzv. polyaromatických uhlovodíků. Jeho hlavním producentem je sektor lokálního vytápění. V rámci našeho kraje je podíl na celkových emisích B(a)P odhadován: u vytápění domácností  84% a u dopravy 12,5% (2. nejvýznamnější producent B(a)P).